Můj příběh

 

Miluji plavbu na motorové lodi, mám více jak dvacetileté zkušenosti s prodejem lodního příslušenství.
Předávám informace všem, kteří potřebují poradit s plavbou v ČR, s motorem či příslušenstvím na své nebo pronajaté lodi.

Miluji svoji práci. Miluji vodu. Miluji lodě. Miluji život na lodi...

Zaměstnání se mi stalo zálibou, život kolem vody je mojí vášní. Zabývám se  poradenstvím a prodejem lodního příslušenství. Dávám radost lidem projížďkami na své vlastní lodi. Skloubila jsem práci se zábavou a do dnešního dne mě to neomrzelo.

Jsem pyšná na to, že se orientuji ve spletité problematice lodního příslušenství. Pracuji v oboru více než dvě desítky let. Svoje rady mám podložené praxí v reálných podmínkách. Vím, že ve mě mají lidé důvěru a rádi se vrací.

Již si nedokážu svůj život představit jinak, než když na jaře či v létě skončím v zaměstnání, sednu na metro a mířím k Vltavě, nasedám do lodi a jeduuuuuu. Vyčistím si hlavu od starostí, užívám si klidu, proudění vzduchu, sluníčka lechtajícího mé tváře, vnímám šplouchání vody kolem sebe. A když se mi po všech těch zážitcích nechce večer domů, na lodi zůstávám. To mám pak krásné sny a ráno dokonale odpočatá a svěží zase hurá do práce.

O víkendech je to úplně jiné, často a rádi s manželem absolvujeme dálkové plavby na Vltavě i Labi. Z lodi rovnou na houby, pěší výlet či na cyklostezku. V letních vedrech lze podél lodi plavat. Někdy dosahuje teplota vody i 26°C, což je pro mě naprostá paráda. Na palubě se sluníme a střídáme u kormidla. Večer si u táboráku či grilu povídáme o právě nabytých zážitcích a plánujeme další a další plavby. O prázdninách brázdíme celou splavnou část Vltavy i Labe. Už na první pohled poznáme odlišnosti krajiny vltavské i labské části naší země. Do práce se vracíme plni sil, nadšení a opálení. ☺

K tomuto cíli však vedla dlouhá a trnitá cesta. Trvala plných dvacet let práce u “vody”. Za tu dobu jsem se zklidnila, nabyla jistoty, že to, co tvrdím klientovi,  je skutečně pravda. Už mě nestresuje pohled do jeho očí plných otazníků, protože vím, že znám odpovědi na jeho otázky.

Naprosto jsem se zbavila strachu zvednout telefon a podat informaci, kterou po mně někdo na druhé straně aparátu žádal. Nyní mi již nedělá problém usmát se a s klidem v duši zodpovědět otázku na přímo z očí do očí.

Noční můrou pro mě byla tenkrát plavba přes plavební komory. Díky svému domovskému přístavu naše loď zdolávala při cestě “dolů” první a hned nejhrůznější komoru a to smíchovskou. Říká se, že je tato plavební komora nejvytíženější v celé Evropě. A proč mi tak naháněla hrůzu? Spolu s námi malými plavidly se v hojné míře přeplavovaly i velké osobní lodě. Když porovnám délku osobní a naší lodi, poléval mě pot. Co by se mohlo stát, kdybychom přeplavení nezvládli, nebyli dostatečně vybaveni a neznali všechna ta pravidla?

Ještě teď mi naskakuje husí kůže, když si vzpomenu, že při spuštění komory před námi stály dvě funící osobní lodě a za námi další dvě. Jak se tak hladina bouřlivě zmítala a my šli dolů, osobní lodě se roztančily a jedna z nich se na nás valila. Nevěděla jsem co dělat, jak se tomu vyhnout.

Postupem času zmizela i tato noční můra. Situace ve smíchovské komoře se trošku zlepšila. Dokonce ji opatřili i panelem s běžícím textem pro ty, kdo jsou méně znalí. Již se nemůže stát, že malá loď bude při proplavení sevřena čtyři osobními.

Pravdou ale je, že jsem nabyla spoustu zkušeností, jak se v komoře chovat, abychom v ní ani já, ani moje loď nepřišly k újmě. Postupem času jsem se přestala obávat nejhoršího a nyní je pro mě proplavování již rutinou.

 A jak to všechno začalo? Vystudovala jsem hotelovou školu, chvilku pracovala v oboru a po návratu z rodičovské dovolené jsem sehnala práci v prodejně lodí a lodního příslušenství. Začátek byl pro mě velmi těžký. Nerozuměla jsem vůbec ničemu. Když jsem měla zvednout telefon, podlomila se mi kolena, protože na druhé straně byl vždycky někdo, kdo chtěl poradit s technickým problémem či součástkou. Nechtěla jsem telefon předávat někomu jinému. Toužila jsem po tom, umět sama podat kvalitní odpověď.

Tenkrát se mi stávalo, že jsem chodila domů z práce vyčerpaná, nešťastná a psychicky na dně. Připadala jsem si naprosto neschopná a přesvědčená o tom, že jsem si vybrala nevhodnou práci, na kterou nestačím.

Po večerech jsem studovala články na internetu, které se velmi těžko hledaly, protože internet byl tehdy ještě v plenkách. Dalšími pomocníky pro mě byly katalogy, které byly bohužel v angličtině. Musela jsem si nejdříve osvojit odborná anglická slovíčka, abych vůbec věděla, o čem je řeč.

Protože jsem bojovnice, nevzdávala jsem se a chtěla jsem dokázat sama sobě i světu, že na to mám.

A kde nastal ten zlom? Jednoho dne jsem si řekla, že stresovat se, nemá smysl a že musím najít způsob, jak se vše naučit tak, abych bez obav mohla zasvěceně a pravdivě podávat informace. Začala jsem sama jezdit na lodi a získávat první cenné zkušenosti. Tady vidím ten nejdůležitější bod mé práce; vlastní praxe. Teprve až plavbou jsem začala chápat souvislosti.

Od té doby jsem začala čerpat odpovědi na dotazy klientů z vlastních plaveb.

Měla jsem jedinečnou šanci se účastnit i oprav lodí či motorů, dokonce jsem si i sama na své kůži vyzkoušela, jaké to je, zapojit se manuálně do práce a mít radost ze svých výsledků.

Teď už si můžu říct, je to brnkačka. Na tuto větu jsem čekala hodně dlouho, teda spíš makala hodně dlouho.

Ve své praxi jsem se často setkávám s tím, že obavy mají i ostatní a kvůli nim si nedopřejí plavbu takovou, jakou by si představovali. Vím jaké to je, sama jsem si tím prošla.

Obavy se přeměnily ve zkušenosti a vznikl ebook, který vám s potěšením a láskou předkládám. Chci i vám dopřát dálkové plavby bez stresu. Objevíte na nich nádherné scenérie, klid a pohodu, kde budete vnímat jen sebe a tu krásu kolem bez toho, aniž byste před vyplutím prožívali obavy. Přeji příjemné chvíle při čtení. 

Těším se, až se s vámi potkám na vodě!

100_2277

Dunaj srpen 2019

Z lodního deníku Dunaj 2019 ve dnech 10.8-17.8.2019 Po splavení vodních toků Labe a Vltavy, jsme hledali…

západ slunce

205 km na motorové pramici

Z lodního deníku: Plavba po Vltavě 4.8-10.8 2018  Loňský rok jsme z důvodu ohnutí náhonové tyče na motoru plavbu…

DSCN5904

Naše první plavba po dokončení Vltavské vodní cesty.

Úvodem snad jen pár slov o mém zanícení pro lodě a vodní turistiku. Znamení vodnáře mne provází…