Dunaj srpen 2019

Z lodního deníku

Dunaj 2019 ve dnech 10.8-17.8.2019

Po splavení vodních toků Labe a Vltavy, jsme hledali další zajímavou vodní cestu. Petr přišel s návrhem plutí po Dunaji Vídeň- Budapešť.

Okamžitě jsem souhlasil, bude to pro mě druhá plavba po 48 letech.

Petr domluvil s kamarády Julou a Vaškem, že si udělají výlet a doprovodí nás autem s vlekem. Výhodou byla skutečnost, že Jula mluví plynule Maďarsky. Rozplánovali jsme cestu a místa našeho setkání na 6 nocí.

Pro všechny, kteří by chtěli něco podobného podniknout, radím důkladné prověření místa setkání, především  pro doprovod.

Z vody jsou velmi pěkná místa na přistáti i táboření, ale skloubit je s doprovodem je obtížnější. Místa se na mapách a leteckých snímcích zdají být bez problémů. Cesty nejsou však vždy otevřené a na některých si naši kamarádi připadali, jako na tankodromu. Podařilo se nám však tábořit společně. Jen v jednom místě setkání, kamarádi zvolili pension. Před Budapeští u přístavu Pünkösdfurdö jsme nenašli společné táboření.

10.8.2019 sobota

V 8 hodin nakládáme loď a zavazadla v Červeném Kostelci.V hojném počtu se s námi přišli rozloučit přátelé z naší party.

Dostáváme malé dárky, čepice, světélka, abychom nezabloudili, krabičku první pomoci v podobě koláčků od Marušky Machové. Hlavně nám přejí šťastné dojetí.

Odjíždíme mezi 9. a 10. hodinou směr Vídeň. Naše další dobrodružství začíná. Start je přibližně na 1934. ř. km.

Do Vídně přijíždíme bez problémů. Hledáme místo vyplutí. Hned na začátku jsme udělali chybu. Ocitli jsme se na pravé straně Dunaje a jedeme proti proudu. Vidíme pěknou marinu s parkovištěm a skluzem do vody (Franc vom schiff). Využíváme toto místo a montujeme loď a před 16. hodinou vyplouváme.

V euforii nad pěkným místem jsem zapomněl zkontrolovat. zda jsme za zdymadlem. Po třech kilometrech jsme si tuto chybu uvědomili. Přijíždíme ke zdymadlu. Je půl páté, neznáme telefonní číslo na dispečera zdymadla. Ve vjezdu svítí červená, snažíme se situaci řešit. Přistáváme a já se jdu se podívat ke zdymadlu. Je celé oplocené. Vše se zdá být zavřené. Odjíždíme a chceme přistát na druhé straně nalézt tábořiště.

Petr si všímá velkého parníku, jak vplouvá ke zdymadlu. Rychle spěcháme za touto lodí. Svítí zelená,  jedeme za lodí dovnitř do zdymadla. Uvazujeme se na pravé straně, za vstupními vraty. Bohužel nás dvakrát vyhánějí ze zdymadla místním rozhlasem. Hrajeme mrtvého brouka a nereagujeme. Přichází obsluha zdymadla a snaží se nám vysvětlit, že nejsme přihlášeni na proplutí a žádá abychom opustili zdymadlo.

To je paráda, už zase plujeme

*

Dolujeme ze sebe chatrné jazykové znalosti, prosíme, aby nás pustili. Nakonec se to podařilo, ale musíme se uvázat před výstupními vraty.

Po velkém časovém zdržení, proplouváme a pokračujeme na místo  našeho prvního noclehu, levá strana Dunaje Orth an – der Dunau. Naši kamarádi se vraceli po informaci o našich problémech u zdymadla, ale už jsou na smluveném místě a mávají. Najíždíme v silném proud (6-7 km/hod) do malé zátoky a vážeme se za požární lodě u malého pontonu.

Stan stavíme za tmy před začátkem přírodní reservace. Příjezd pro auto tu není. Náš doprovod si hledá nocleh v pensionu. Jsme přibližně na 1908. ř. km. Za první den jsme napluli 26 km. Zažili jsme dost silné zážitky hned na začátku plavby.

Dnes končíme

11.8.2019 neděle

Probouzíme se do krásného prosluněného rána. Snídáme chléb s paštikou a čaj. Přicházejí naši přátelé, pomáhají nám balit a následně odplouváme. Čeká nás pěkný úsek plavby, včetně proplutí Bratislavy. V dálce je vidět Děvín na soutoku řeky Moravy s Dunajem. Náš doprovod našel hezké místo na pravé straně s výhledem na Děvín. Mávají na nás, přistáváme a užíváme pohodu s kávičkou. Naše plavba pokračuje na Bratislavu, potkáváme stále více výletních člunů, výletních parníčků i parníky velké jako činžák. 

Odjíždíme z místa 1. nocl

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

Pohodová zastávka Děvín

Směr Bratislava

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

Na levé straně vidíme obrovský hotel, dominuje Bratislavský zámek a známý most přes Dunaj. Kocháme se pohledy, a poměrně rychle opouštíme centrum města.

Bratislava z řeky

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

Dunaj zde spěchá rychlostí 6,8 – 7,6 km za hodinu. Slunce pálí , ale je dost velký vítr. Připlouváme ke zdrži Hrušov, která je součásti vodního díla Gabčíkovo. Zdrž na pravé straně propouští zdrž vodu do původního toku Dunaje. Rozsáhlost vodního díla je veliká. Plavba je zde při větru o poznání obtížnější. Rychlost toku je minimální, tvoří se vlny, některé až metrové.

Místo 2. táboření

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

Doplouváme na místo setkání u města Hamulíakovo po cca 59 km (ř. km 1849). Je to sypaná pláž s cyklotrasou. Toto místo je perfektní, sice je zde pro auta zákaz vjezdu. Ale všichni jej nerespektují. Společně zde táboříme. K večeři má celá parta fazole s vepřovou konzervou. Večer se jdeme odměnit do malého bufetu. Vracíme se po 23. hodině. Chlapík, který zde obsluhoval, nám dokonce daroval speciální pivo. Všichni jsme dobře spali.

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

 12.8.2019 pondělí

Opět vyplouváme za slunečného ale větrného dopoledne asi v 10 hodin. Široká plocha vody přehrady Gabčíkovo (proti Šamorinu asi 5 km). Zase jsou značné vlny. Asi 9 km před zdymadlem se nám zastavuje motor. Nastávají velké obtíže nastávají. Jsme na levé sypané hrázi zpevněné kamennou oporou. Od vody asi ve sklonu 35°. Po úsecích jsou tyto svažité břehy vybaveny schody. Pomocí pádel se dostáváme ke schodům, abychom se podívali,  kde jsme a zkusili opravit motor.

Od vody k vrcholu hráze je 40 schodů a nahoře asfaltová cyklotrasa se svodidly směrem k vodě. Trasa je autům nepřístupná až k zdymadlu. Z hráze je svah se 100 schody,  následuje potok a můstek,  kde je cesta pro auta k vesnici Horný Bar, jak zjišťujeme na tabletu.

Petr se domlouvá s doprovodem, který se snažil nalézt místo k naložení a  převozu lodě na starý Dunaj. U zdymadla přístup k vodě není . Rozhodujeme se, že loď naložíme v místě, kde stojíme. Petr jde pěšky naproti autu, aby nás našli. Já přidělávám motor na svodidlo, snažím se jej opravit. Daří se, po výměně svíčky motor běží.

Auto s vlekem přijíždí k můstku. Vykládáme vše z lodi, demontujeme plováky. Loď vytahujeme na hráz a spouštíme na laně ze svahu, přenášíme přes můstek a ukládáme na vlek. Plníme ji zavazadly a kurtujeme je.

Rozhodujeme se, že již nebudeme spouštět loď v místě, které bylo plánováno Nad Mlýnom – původní Dunaj. Jdeme na místo našeho dalšího nocování u města Sap, které je za soutokem původního Dunaje a Dunajského kanálu. Podle map jsme problém s motorem měli 9 km před zdymadlem. Předem jsme volili možnost objetí zdymadla, neboť jsem dostal informaci, že proplutí je pro sportovní lodě omezené.

Podle vyhlášky smí proplouvat sportovní lodě s těmito základními parametry:

–   plavidlo musí být vybaveno motorem
–   délka plavidla od 5,5 m
–   výška trupu nad hladinou od 0,45 m

Poslední dvě podmínky jsme nesplňovali. Podle našich zkušeností z plavby dlouhé cca 400 km na řece a  s proplutými 30  zdymadly a  především tvaru naši lodě si troufám tvrdit, že bychom zvládli také i toto zdymadlo.

Vracím se k našemu tábořišti u městečka Sap. Tábořiště bylo opět perfektní s krásnými okolními sceneriemi.

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

K večeři jsme spořádali naše oblíbené fazole s vepřovou. Zakládáme oheň na odhánění komárů a jdeme spát. Já i Petr jsme dost spáleni. Mně opuchli oči, Petr má opuchlé rty. Slunečné počasí si vybralo svoji daň. Dnes napluto 18 km. Na přívěsu 21 km (ř. km 1810)

Na slunci nos brýle

13.8.2019  úterý

Nové ráno sice teplo ale zataženo. Vzhledem k našemu spálení to vítáme. Plujeme a náhle motor začne zlobit. Zastavujeme a hledáme příčinu. Po chvilce je závada odhalena. Jedná se o pod tlak v palivové nádrži.

Při převozu z vodního díla Gabčíkovo jsme si utáhli šroubek, kterým prostupuje vzduch do palivové nádržky. Po povolení šroubku umožníme přístupu vzduchu. Motor funguje opět spolehlivě.

Nákladní lodě. Jde z nich strach.

Okolní břehy se postupně mění, obloha se zatahuje. Blížíme se  k mostu Komárno – Komárom (zde byla před léty celnice mezi Slovenskem a Maďarskem).

Tábořiště v polovině naší plavby.

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

Přichází silná bouřka,  značně prší. Přistáváme a schováváme se pod plachtu přehozenou přes vyvrácený strom. Déšť zesílil, je úplně žluto, není vidět ani blízký most. Asi po půl hodině déšť přestává, vyjasňuje se.

Proplouváme pod mostem a pokračujeme k našemu dalšímu místu noclehu u města Almásfüzitö. Dnes máme napluto  49 km . Jsme na ř. km1761. Náš doprovod už našel přístup k řece a pěkné místo na táboření. Můžeme přistát. Stavíme stan, společně připravujeme večeři. Dnes je na řadě Julo. Připravil nakrájené klobásy, smažené na cibulce a zamíchané s vejci. Večeře se podává s chlebem.

Zakládáme oblíbený oheň a zahnání komárů. V pohodě se kocháme Dunajem s přicházející nocí. V noci je bouřka a prší. Naše stany nás ochránily a tak jsme se dobře vyspali.

14 .8.2019 středa

Ráno je opět slunné, stany rychle schnou. Následuje bohatá snídaně. Vyplouváme kolem 10 hodiny. Dnes máme před sebou opět krásnou a zajímavou krajinu.

Kolem řeky jsou překrásné vrchy, motor spokojeně přede. Na obzoru je Ostřihom se svým hradem a katedrálou.

Naši kamarádi jsou na hradbách hradu, mi na řece se jevíme jako malá tečka.P řesto se vzájemně vidíme a máváme na sebe.

Náš doprovod spěchá k dalšímu místu u vesnice Pilismarót. Dunaj je od ní vzdálen asi 2,5 km. Místo v malé zátoce je soukromá oblast. Projíždíme kolem. Jak se dalo předpokládat,  je zde zákaz vplutí.

Po chvíli vidíme mávajícího Vaška a přistáváme. Čekáme na vedoucího kempu a následně stavíme stany. Je to jediné místo na naši trase, kdy přespáváme v kempu. Za všechny platíme 850 forintů. Má to však své výhody, sociální zařízení, sprchy na čip, stánkové občerstvení.

Máme velký hlad a tak se jdeme poohlédnout po něčem dobrém. K naší velké spokojenosti spořádáme vynikající lángoše a pivo. Lángoše byly veliké a náramně nás zasytily. Po večeři jdeme na kutě. Dnes jme napluli 61 km. Jsme na ř. km 1700.

 15.8.2019 čtvrtek

Je opět krásně. Užíváme si tradičně bohaté snídaně, balíme a odjíždíme. Kamarádi nám mávají.

Projíždíme překrásný úsek. Napravo je Visegrád a za ním se Dunaj dělí na dvě ramena. Pravé je rekreační, tím chceme plout.

Před tímto místem mě však tablet ohlašuje vybitou baterií. Smůla, ani power banka není nabitá. Nevím proč, měla být plná. Odbočujeme napravo, kolem jede motorový člun, volám na posádku jméno jediného místa, které si pamatuji (Pünkösdfurdö). Máváním ukazuji, zda jedem správně. Je nám to potvrzeno.

Na tomto rameni, nejezdí velké lodě,  jen malé čluny, parníčky, trénují zde veslaři. Pohodu trochu narušuje vybití tabletu. Bude problém nalézt přesné místo našeho setkání v Pünkösdfudö.

Při plánování setkání za účelem přenocování vycházím z doby, kdy jsme jeli Dunaj (před 48 lety).  V té době, zde bylo dost prostoru na táboření a dobrý přístup k řece. Za těch 48 let se to velmi změnilo, nepoznávám  nic.

Přistáváme a snažíme si ověřit naši polohu. Je to dost ztuha. Trocha angličtiny a němčiny s paní, která je blízko našeho přistání. Potvrzuje nám, že jsme pár metrů od přístaviště Pünkösdfurdö, zároveň se ptáme na možnost, táboření a nákupů.  Paní nám pracně vysvětluje, kde se dá něco koupit, ale místo pro táboření v dosahu prostě není. 

U jednoho skluzu přivazujeme loď. Petr jde hledat prodejnu a  bere sebou tablet, abychom jej alespoň trochu nabili. Po chvilce se vrací, našel mladíka, který mu tablet okamžitě nabijí. Jdu si to pohlídat. Petr telefonuje s naším doprovodem. Nepodařilo se jim sehnat místo pro táboření ani kemp. S trochou angličtiny komunikuji s mladíkem o možnosti nocování. Kempy jsou daleko od Dunaje. Ve svém mobilu hledá místo, kde byl se dalo tábořit. Nachází místo za Budapešti u městečka Tölök.

Doprovod projel Budapěští bez úspěchu. Nenašli vhodné místo ani v části Halásztelek, kde jsme plánovali konec naší cesty. Sehnali však místo u městečka Tölök. Rozhodují se, že zde na nás počkají.

Řešíme situaci a plánujeme, zda přejet na levou stranu, kde je vidět několik plážiček. Máme benzin, vodu i  jídlo. Přespáváme na levé straně blízko soutoku  obou ramen, proti přístavu Pünkösfurdö.

Zde táboříme sami předposlední den.

Večeříme opět fazole s vepřovou konzervou. Poslední patku chleba si necháváme na snídani. Sledujeme trénující veslaře, ale komáři nás nahání. Jdeme do stanu spát. Dnes napluto 47 km (ř. km 1653 km)

16.8.2019 pátek

Ráno je opět slunečné s mírným větříkem. Pojede se nám dobře, máme před sebou projetí Budapeští. Říká se jí též Paříž východu.

Petr telefonuje s naším doprovodem. Pánové jsou na místě konce naší plavby. Nocleh si našli před pláží u města Tölök. Dostáváme informace o místě  ukončení naší plavby. Je to u města Tölök.

Instrukce zní: Z dálky uvidíte tři vysoké komíny, pak pojedete kolem přívozu, asi po 400 m je oblázková pláž na levé straně, zde naše plavba končí. Tato informace je momentálně velmi důležitá, protože máme stále na tabletu málo energie.

Plavba Budapeští je zážitkem, přijíždíme k Margaretinu ostrovu. Rozhodujeme se pro plavbu levým ramenem. Zdá se být zajímavější.

Proti nám přijíždí říční policie. Máváním naznačují, abychom odbočili ke břehu na pravé straně. Domníváme se, že nás chtějí kontrolovat. Odbočujeme, policie nám zamává a odjíždí. Chtěli nás jen nasměrovat na obeplutí ostrova po pravé straně, není tak frekventované.  Jsme na konci Margaretina ostrovu.

Na pravé straně  je dominanta Budapešti, historická budova parlamentu, nalevo v pozadí Rybářská bašta a chrám. Podjíždíme řetězový most, lanový a poslední most pro auta i vlaky Deák Ferenc Bridge.

Míjíme místo Halásztek, kde jsme plánovali původně ukončení naší plavby. Místo se zdá být dost nepřístupné. Pokračujeme v plavbě.

Zesiluje trochu vítr a zvětšují se vlny. Řeka se v těchto místech rozšiřuje. Probíjíme se řekou a už vidíme tři  zmiňované tři vysoké komíny za sebou. Dochází  nám palivo. Nalévání benzínu se jeví dost obtížným. Loď se dost pohupuje.

Manipuluji s nalévací hadicí a náhle se vytrhuje jistící zátka palivové nádrže a nemilosrdně padá do vody. Nastává problém. Otvor nádrže ucpáváme kapesníkem, aby nemohla voda vniknout do benzínu.

Pokračujeme v plavbě. Již z dálky vidíme Vaška na pláži, mává červeným hadrem. Přistáváme u skluzu, zdolali jsme plánovanou plavbu. Blahopřejeme si a ukončení zapíjíme pivem v plechovkách.

Auto s vlekem sjíždí na skluzu k řece. Loď demontujeme a nakládáme na vlek. Vedle našich kamarádu stavíme stan a bohatě večeříme.

Poslední přistání

Jula  opět zakládá oheň. A už se stmívá. Komáři musí být zaháněni. Užíváme si poslední večer u Dunaje. Večery zde byly překrásné. Po Dunaji plují výletní parníky, osvětlené až cirkusově. Dobrou noc. Dnes jsme napluli 25 km (ř. km 1610).

17.8.2019 sobota

Poslední den našeho dobrodružství se probouzíme opět do krásného dne. Máme před sebou cestu domů autem.

Vše dobalíme. Loučíme se s Dunajem a odjíždíme. Cestou se zastavujeme v Györu na občerstvení a nákupu drobných dárků. Vybíráme čabajky a papriku.

Cestou máme naplánovanou ještě zastávku u kamaráda July. V pohodě dojíždíme do Červeného Kostelce asi 23:30 hodin.

Odpojujeme vlek s lodí, loučíme se. Ostatní členové naší výpravy jsou z Nového Města nad Metují.

 AHOJ zase někdy příště.

Rekapitulace:

Plavba potvrdila, že lze plout i na velmi malém člunu veletokem jako je Dunaj.
Náš člun naplul 324 km, z toho bohužel 21 km na vleku.
Spotřeba na celou trasu byla cca 33 litrů benzinu.
Náš doprovod ujel 1550 km.

Pohledy na tři evropská města z vody se od těch na souši odlišují a jsou velmi pěkné.

Nevýhodou byla ta skutečnost, že jsme byli trochu vázáni ujetím určitého množství kilometrů.

Doprovod byl v tomto případě k nezaplacení. Zajišťoval palivo, vodu a doplňoval stravu. Především však řešil problém kolem zdymadla Gabčíkovo. 

Závěrečné poděkování:

Chtěl bych poděkovat kamarádům, kteří nás doprovázeli a neúnavně zdolávali všechny starosti včetně těch, dostat se k místům setkání. Též lze říci, že přispěli k vytvoření pohody při táboření. Večery u Dunaje s kamarády s posezením u ohně jsou nezapomenutelné.

Rád bych zde zmínil, že podobnou plavbu kdysi uskutečnila Rakousko – Uherská císařovna Sisi. Plavbu lze jen doporučit.

Díky všem

Deník sepsal Franta Špelda