Deník plavby po LABI 13.8 – 17.8. 2016

Vážení čtenáři, nadšení vodní motoristé. Napadlo mě se s vámi podělit o mé letošní zážitky z plavby motorovou pramicí po Labi, kterou jsme absolvovali ve dvou s mým kamarádem Petrem. Rád bych vám nabídl mé zápisky z lodního deníku, které by vám mohly pomoci při plánování vaší plavby. Přeji příjemné čtení.


První den: 13. 8. sobota

Julo nás přiváží na místo našeho startu před most u Týnce nad Labem. Spouštíme pramici na řeku a vážeme. Loď plníme naší bagáží. Jsou to 3 ks barelů. Jeden pro mne a druhý pro Petra (50 l). V třetím malém barelu, vaření, náhradní dílce na motor, nářadí. Dále ještě přepravka (plachta na stříšku, strojení pro mě a jiné drobnosti), motor, barel na benzin, na vodu, pádla, hnací tyč. Složená stříška v obalu, batoh s potravinami, vozík na přepravu lodě. Je toho hodně, váhově tak třetí chlap.

Montujeme motor. Nasedáme a po chvíli vyplouváme. Je 11:15 hodin na 933,6  ř. km LABE před mostem a zdymadlem v Týnci. Dobrou plavbu nám přejí Julo, Labák a kamarád Labáka a Petra. Loď Ahoj.

unnamed (2)

Vyplouváme s plnou polní, pardon vodní 🙂

Pádlujeme do našeho prvního zdymadla. Dostává se nám poučení. Musíte se vázat, nejlepší bude, když jeden z vás vyleze po žebříku a bude povolovat úvaz, až loď klesne na spodní hladinu. Trochu jsme si o ty rady řekli, obsluze jsme sdělili, že projíždíme poprvé na vlastní loďce zdymadlem. Větší lodě se přivazují nebo přidržují hákem. V dalších zdymadlech jsme se přidržovali jen žebříku, které jsou na každé straně po 10 metrech. Tento den pak zdoláváme zdymadla Veletov, Kolín, Klavary a Velký Osek.

Pádlujeme asi 7 km, motor ne a ne naskočit. První čistění svíčky. Sláva – jedeme na motor. Přijíždíme před přívoz v Osečku. Je asi 16 hodin, kotvíme zde u přívozu.

Dáme pivo a boršč, mimo jiné vynikající. Stavíme stan, ukládáme se k první noci. Ujeto máme necelých 25 km.

Začátek plavbyZačátek naší plavby

unnamed (3)

Dobrodružství začíná

OsečekPřívoz Oseček

S5001506

Nabídka více než pestrá

Druhý den: 14. 8. neděle

Je krásné jitro, stan schne od silné rosy. Vaříme čaj, snídáme chléb, paštiku, sýr. Balíme, asi v 10 hodin odjíždíme. Naše první tábořiště včetně polévky, piva kotvení a stanu stálo 460 Kč. Naše poslední placené místo za kotvení a stan. Poklidná plavba kolem cyklostezky na Poděbrady. Zdoláváme další zdymadla: Poděbrady, Nymburk, Kostomlátky, Hradištko.

NymburkPohled na Labe z nymburského mostu, vpravo poklidná cyklostezka

Kotvíme na pravém břehu na malé plošince. Pozdní oběd masová konzerva,chléb,zelenina, vaříme černou kávu, pojídáme, popíjíme, vše v leže. Zadek bolí od sedaček. Odjez je zase doprovázen problémem při startování, čistění svíček. Projíždíme zdymadlem Lysá nad Labem. Je pozdní odpoledne a tak je čas na hledání noclehu. Blížíme se ke zdymadlu Čelákovice.

Na pravém břehu je kotviště pro jachty. Není zde pro nás místo, vypadá to, že se budeme asi vracet a hledat kotviště. Všímáme si nízkého můstku k náhonu na mlýn.

Projedeme a zde je Klub vodních sportů Čelákovice. Jdu se zeptat na možnost kotvení a postavení stanu na jejich pozemku. Vedoucí tábora – pro děti majitelů  motorových člunů z celé republiky, nám otevírá bránu. Zde si postavte stan a v chatě máte otevřené umývárny a WC. Stavíme stan a vše přenášíme za bránu. Zabezpečujeme loď a jdeme do města.

S5001510

Zastávka v Čelákovicích

V restauraci na náměstí večeříme. Pohoda (já vrabce, špenát, bramborový knedlík, pivo, Petr tlačenku s cibulí 3 piva). Vracíme se do místa našeho táboření za plotem, brána se zavírá ve 22:00 hod.

Pohodová noc. Ráno vaříme polévku a jsme pozváni na černou kávu. Vedoucí jede do města pro zásoby, ptáme se na benzin. Vedoucí nabízí, že Petra vezme s sebou,   pumpa je daleko. Prostě vodáci drží při sobě a pomáhají si. Petr kupuje potraviny, benzín a novou svíčku. Balíme a čekáme, až odjedou děti z tábora na motorových, člunech – mají výlet. Máme za sebou dalších 36,7 km naší cesty.

Třetí den: 15. 8. pondělí

Odjíždíme, pádlujeme na zdymadlo Čelákovice cca 400 m. Pod zdymadlem startujeme motor, opět problémy se svíčkou zkouším jiskru, dostávám ránu od svíčky, špatně jsem jí držel, leknu se. Trhnu rukou a svíčka vypadává do vody, nenávratně ztracená. Na náhradní pokračujeme v plavbě s motorem. Projíždíme opět zdymadly Brandýs, Kostelec, Lobkovice.

LobkoviceLobkovice

Po levé straně míjíme město Neratovice a objevují se budovy továren Spolany Neratovice.  Asi 4 km nevábných břehů. Některé budovy jsou vybydlené – katastrofa.

Zastavujeme na oběd, populární konzerva, chléb, paprika, rajské, černá káva.

Při startu problém, asi jsme při přisávání uvolnili vrtulku, montáž nové závlačky. Natáčím motor, pokračujeme v plavbě. Náhle se silně zahřívá motor, nechladí. Vypínám motor a snažím se nasát studenou vodu přes hadičku. Běda spálím si krk nasátou horkou vodou.

Čekáme, až se motor trochu vychladí. Startujeme, motor opět nechladí. Přistáváme na písčitém místě u pravého břehu. Lezu do vody, abych zkontroloval umístění sací hadičky. Zdá se dobré. Najednou se začínám propadat, voda mi sahá po pás, nemohu vytáhnout nohy, jsou i s nazouvacími botami v bahně, stále klesám. Vzpírám se opřen o záď lodě a konečně, bez bot uvolňuji nohy. Jsem z toho venku a nazouváky jsou někde dole.

Některá místa na březích jsou zrádná, jeví se jako písčitá plážička, ale písku je málo a bahno do velké hloubky. Zkoušíme, opět motor- nechladí. Jedeme k levému břehu.

Sundávám motor, demontujeme čerpadlo. Konstatujeme, že je v pořádku. Vše montujeme zpět a startujeme – sláva motor chladí. Ztratili jsme dvě hodiny.

Pojedeme k zdymadlu Obříství a budeme hledat místo na táboření. Moc  se nám to nedaří. Tábořící mladíci nám radí, ať jedeme k vesničce Obříství. Nacházíme  malou zátoku vhodnou pro kotvení. Mezi břehem a cyklostezkou stavíme stan, místo je dost frekventované, ale večer je klid. Dobrá nálada po problémech nepanuje.

Petr jde do blízké vesnice na pivo, chtěl jsem ohřát párky, nemá hlad. Vařím si česnečku ze sáčku, krk bolí na teplé, je spálen. Petr se vrací, po pivu dostal hlad. Při párečcích se zase zlepšuje nálada. Přesto, že jsme ujeli jen 28 km, unaveni zaléháme. Dobrou noc.

Čtvrtý den: 16.8 úterý 

Je opět krásný slunný den. Balíme a odplouváme, kousek se vracíme na hlavní tok do zdymadla Obříství. Natáčíme motor a často kontrolujeme chlazení. Jedem a prohlížíme si vzdálené břehy. Vidíme věž kostela v Mělníku. Jsme na 842,7 km u soutoku Labe s Vltavou. Zleva přitéká Vltava a rozšiřuje Labe. Vpravo vinice Karla IV. a Mělnický zámek. Překrásný pohled. Je to takový náš milník.

MělníkMělník Soutok Labe s Vltavou

Čeká nás dolní Labe poměrně široké. Jedeme stále proti větru, vlny dosahují 0,5 m, musíme se jimi probíjet. Zastavujeme opět na pozdní oběd. Ohříváme vepřovou konzervu na cibulce, chléb, populární černá káva.

Odplouváme a startujeme motor, zapomněl jsem snížit  otáčky, a spustil tyč s vrtulí do záběru. Tyč se točí, vrtule ne, opět utržená závlačka. Rychle měním závlačku startuji, a rozjíždíme se znovu, kontroluji chlazení. Následuje zdymadlo Dolní Beřkovice, a pokračujeme ke zdymadlu Štětí.

Prohlížíme břehy a hledáme místo pro nocleh, projedeme zdymadlo Štětí a přistáváme u Roudnice nad Labem. Je to místo poměrně široké s dobrým přístupem k řece. Vážeme loď a stavíme stan. Místo je to pěkné jen s vadou blízkosti rychlovlaků na dvoukolejce. Dnes ujeto 35 km.

Je tady hlavní tah na Ústí a Děčín. Petr se jde podívat do hospody na zprávy a pivo.  Zprávy o počasí jsou uspokojivé, noc však je dost hlučná. Večer se ptáme rybáře, kde nakoupit chleba, ale především benzín. Radí nám, že po 1 km je vesnice, kde lze potřebné vše sehnat. Přes všechen hluk jsme se vyspali.

Roudnice nad LabemZdymadlo Roudnice nad Labem

Pátý den: 17.8. středa

Vyjíždíme v 9.00 hodin. Je opět krásný den, ale trochu větrno, fouká jako vždy proti nám. Kotvíme u vesnice Hrobce, znovu se vyptáváme na možnost nákupu benzínu a potravin. Tankuji benzín, nakupuji, základní potraviny a po chvíli již odjíždíme.

Motor je v pořádku včetně chlazení, asi jsem našel optimální otáčky. Plavíme se proti vlnám, ale jedeme poměrně rychle, vítr pomáhá chladit motor. Proplouváme zdymadly Kopisty a Lovosice. Dolní Labe je místy velmi široké, břehy lemovány chatami.

Zastavujeme se u jednoho z přívozů a já jdu do honosného objektu pro vodu, kterou jsme zapomněli vzít při poslední zastávce. V cukrárně a baru mi však nafrněné dámy vodu odmítají natočit, po dohadech chci vedoucího, který je mnohem vstřícnější. Nařizuje jim, aby mi ji natočily. To je první případ neochoty na naší cestě, jinak všichni kolem vody kynou na pozdrav a baví se o naší cestě. Ty vyfešákované dámy, zřejmě nikdy nebyly na vandru.

Tato malá epizoda nám však nevadí, využíváme místních laviček a uvaříme kávu (když už máme tu vodu). Obědváme poslední konzervu s chlebem na studeno. Pokračujeme v plavbě. Na vodě je živo blížíme se k Ústí nad Labem. Řeka je plná trénujících veslařů a doprovodných motorových člunů. Tito nás zkoušejí a dělají vlny, které však vyhoupáváme. Blížíme se k poslednímu zdymadlu naší plavby a to Střekovskému. Vítá nás krásný pohled na skálu s hradem a také kotviště pro jachty a motorové čluny.

StřekovNádherný pohled na Střekov

Zde je to však bez šancí zakotvení, soukromé neb klubové kotviště. Rozhodujeme se k proplutí zdymadla a pak k táboření. Obsluha zdymadla nás propustí. Zdymadlo je s největším rozdílem hladin přes 10 m. Jsme mezi těmi stěnami s pramičkou jako párátko. Čas máme dobrý, motor šlape.

Značně se změnil proud řeky. Odhadujeme jej na cca 5 km/hod. S motorem asi 11 km/hod. Rozhodujeme se, že to dojedeme do Vilsnice před Děčínem, kde končíme. Na trase je nutné ještě dolévat benzín. Ještě trochu zdržení, lovení pádla, které mi uplulo při nalévání benzínu.

Jedeme k cíli, je asi 19:30 hodin. Otáčím loď proti proudu, vypínám motor. Několik intenzivních záběrů pádel a jsme u kamenného břehu, přesně tam, kde to Petr chtěl.

Gratulujeme si a dopíjíme lahev Becherovky, která nás celou cestu doprovázela.Tento den jsme ujeli rekordních 65,3 km. Rychle přivázat loď a začínáme vynášet bagáž. Demontuji tyč s hnací vrtulí motoru. Vše pomalu putuje na břeh.

Petr volá kamarádovi Vaškovi, že jsme dorazili. Ten přijede na kole, pomáhá nám vtáhnout pramici na břeh k silničce. Vašek zajišťuje svého syna s autem a přívěsem. Máme to snazší, nemusíme strkat loď na vozíku do kopce. Loď putuje k Vaškovi na zahradu a bagáž k sestře Petra paní Ivaně. Je 23 hodin a Ivana nás ubytovává. Po čtyřech nocích ve stanu, opět spánek v posteli.

Motorová pramiceNaše motorové plavidlo

 

EPILOG

Propluli jsme celkem 190 ř. km na pramici o rozměrech 4 x 1,1 m. Z toho jsme  odpádlovali převážně přes zdymadla cca 11 km. Zdymadel bylo 21 s perfektní obsluhou, která si nás někdy telefonicky předávala. Ve zdymadlech jsme byli převážně sami, kromě dvou případů. Petr nás před příjezdem mobilem ohlašoval. Průjezdy zdymadly jsou zdarma. Zdálo se, že jsme pro obsluhu zpestřením.

Lidé kolem řeky: Převažují rybáři, cyklisté, lidé na procházkách. Kynou nám a pokud jsme blíž, navazují rozhovor. Kromě jednoho případu, byli velmi přátelští a fandili nám.

Technické zabezpečení: Motor Tümmler starý asi 50 let, s některými problémy. Jednalo se o starty – ulité svíčky. Nechlazení motoru. Častější dotahování nosného šroubu motoru. Vzhledem ke stáří motoru přijatelné těžkosti. Spotřeba benzinu 14 litrů. Malý plynový vařič naprosto bez problému. Stan též plně vyhovující. Nafukovací lehátka: Petr, prasklé hned první noc, mně malinko ucházelo (zanedbatelné).

Pádla dobrá, skládací nádobí s konvičkou dobré, stříška nebyla použita.

 POČASÍ VYNIKAJÍCÍ. 

Zbývá poděkovat Ivaně sestře Petra, za perfektní přijetí, stravu, prostě příjemný pobyt. Vaškovi a jeho synovi za pomoc s lodí a vstřícnost.  Našemu kamarádovi Julovi, za dopravu lodě i bagáže včetně nás, na start a domů z Děčína. Poděkování i Ing. Žákovi našemu poradci pro cestu a zaslání seznamu telefonních čísel na zdymadla.

Ještě jednou velký dík a velké vodácké AHOJ

Franta

Rekapitulace uplutých km:

  1. den 25 km
  2. den 36,7 km
  3. den 28 km
  4. den 35 km
  5. den 65,3 km

 

Užitečné informace k plavbě:

Kontakty na plavební komory na labské cestě >>

Seznam veřejných přístavů >>

Podělte se i vy s ostatními o všední i nevšední zážitky z plaveb.

Další příběhy čtenářů ››

 

 

 

Iveta Richterová

Miluji plavbu na motorové lodi, mám více jak dvacetileté zkušenosti s prodejem lodního příslušenství. Jsem provozovatelkou plaveb pro radost na Vltavě v Praze i mimo ni. Předávám informace všem, kteří potřebují poradit s plavbou v ČR, s motorem či příslušenstvím na své nebo pronajaté lodi. Vás ostatní, kteří nevlastníte loď a rádi byste pluli, zvu na naše plavby. Více informací zde>> Jsem autorkou ebooku Proplouváme plavebními komorami bez stresu v 10 bodech. více informací zde>> Napsat mi můžete na plavby@ivetarichterova.cz Můj příběh si můžete přečíst zde>>
  • 12 rad před vyplutím, aby se plavba nestala noční můrou.

    Praktické rady před vyplutím pro každého.

  • Přihlášení plavidla na SPS snadno a rychle

    Průvodce papírováním krok po kroku pro úspěšnou cestu na úřad.

  • Ebook Proplouváme plavebními komorami bez stresu v 10 bodech

  • Romantické večerní plavby Prahou na lodi AMBER