205 km na motorové pramici

Z lodního deníku: Plavba po Vltavě 4.8-10.8 2018 

Loňský rok jsme z důvodu ohnutí náhonové tyče na motoru plavbu neuskutečnili. Zajistili jsme novou tyč a motor byl podroben dokonalé prohlídce. Provedli jsme řadu zkušebních plaveb k odzkoušení plováků a motoru Tummler na přehradě Rozkoš. Při poslední testovací jízdě se zátěží čtyř osob se ukázalo, že motor nemá pravidelný chod ani výkon. Znovu byl prověřen a měl být odzkoušen i motor Johnson o výkonu 3.3 HP, který Petr vypůjčil. Zkoušený „nový“ motor nás přesvědčil o výhodách. Rozhodli jsme se pro použití tohoto motoru k naší prázdninové plavbě. Vše je připraveno! Plavbu jsme naplánovali společně s Petrem na začátek srpna.

mapa

Startujeme v sobotu 4. 8. 2018 z Týna nad Vltavou.

Loď kompletujeme a spouštíme pod mostem ve 14,30 hodin na ř. km 205,10 Loučí se s námi Jula, náš kamarád a zároveň dopravce. Je velmi pěkné počasí a velké teplo. Sledujeme břehy vodní nádrže Kořensko. Proplouváme zdymadlem Kořensko (ř. km 200,20). Za zdymadlem je voda úplně zelená. Lze prohlásit, že jedeme ve zředěném špenátu. Okolí je pěkné a tak hledáme místo pro zakotvení. Stavíme stan, vaříme večeři (vepřové s fazolemi, chléb). Užíváme si klidu při nádherném západu slunce.

start2

5. 8. 2018 – neděle

Nádherné ráno. Probouzíme se opět do velkého tepla. Ranní hygienu provádíme z pitné vody, kterou vezeme (5 l). Nechce se nám do zelené vody. Balíme a jedeme po nejdelší přehradní nádrži během naší cesty. Po pár kilometrech se voda velmi vyčistila a je krásně teplá. Břehy jsou pěkné a hodně využívané na rekreaci. Občas nás rozhoupají vlny motorových člunů. Projíždíme kolem zámku Orlík, dominanty Orlické přehrady. Najíždíme do zátoky Vír, kde je kotviště jachet a člunů.Vytahujeme loď vlevo na písčitou pláž. Je tady klid a jeden stan. Budujeme naše tábořiště. Nádherné místo, teplá čistá voda. Večeříme a hodnotíme den. Za svitu hvězd zaléháme a těšíme se na další část našeho putování.

tábor po ránu

Orlík

Vír

6. 8. 2018 – pondělí

Je opět krásné slunečné ráno na nejhezčím tábořišti během naší plavby. Koupeme se v průzračné vodě. Hygiena probíhá již pohodlněji bez kanystru s vodou. Dokonce i čistění zubů lze za pomocí říční vody. Připravujeme rychlou snídani čaj, chléb se sádlem a škvarky. (Petrův výrobek – vynikající). Sádlo je krásně tuhé. Sklenice se v noci chladila ve vodě. Nepotřebovali jsme ani lednici. Po snídani balíme náš skromný tábor. Pokračujeme k hrázi Orlické přehrady (ř. km 144,60). Máme štěstí, zdvihadlo přes hráz je volné. Najíždíme do klece. Je to úžasný zážitek. Klec je tažena po kolejích lany na vrchol, kde je točna v menším provedení jako v depu pro lokomotivy. Otočí se o 360° a klec se spouští dolů. Posádka lodě sedí mimo loď. Z tohoto pohledu je možné si uvědomit velikost přehrady, včetně elektrárny. Cesta ve zdvihadle končí. Zdolali jsme 90m hráz. Vracíme se zpět do lodě. Vyplouváme směrem k vodní nádrži Kamýk. Překonáváme další klasické zdymadlo v Kamýku nad Vltavou. Blížíme se k nádrži Slapy. Hledáme tábořiště a kotvíme. Opět pěkná teplá až horká noc. Uvědomuji si, že si na tvrdší přírodní podmínky zvykám. Karimatka už tolik netlačí jako předešlé noci.

klec

zdvihadlo

7. 8. 2018 – úterý

Plavba po Slapské nádrži plyne v pohodě, stejně jako benzín do našeho motoru. Musíme si zajistit další. Přistáváme u čerpací stanice na Staré Živohošti. Benzín je o 10 Kč za litr dražší než u silniční čerpací stanice. Mají však otevřeno pouze o víkendu. Dostáváme se do problematické situace. Přistáváme u kempu poblíž hráze. Jdu s kanystrem, žebrat o benzín. Daří se, prodávají mi asi 3,5 l této pro nás drahocenné tekutiny. Zdárně doplouváme ke slapské hrázi. Ouha je úterý a obsluha traktoru odmítá převoz. Připluli jsme mimo provozní dobu.  Nedaří se ani přesvědčování. Převoz traktorem přes slapskou přehradu je možné až zítra tedy ve středu. Kdybychom se vrátili asi 3 km na místo, kde by šlo přenocovat, zajistili bychom i dostatečné množství benzínu a vody. Hodinky ukazují 11 hod. Diskutujeme, zda se vrátit a v klidu počkat. Na argument Petra: ¨Nikdy se nevracím¨, padne rozhodnutí. Převezeme loď cca 2 km pod hráz na našem vozíku. V úmorném vedru svůj záměr uskutečníme. Je to velmi náročné. Hráz Slapy výškový rozdíl 91,7 km zdoláváme asi ve 14,30 hod. Naše plavba pokračuje na vodní nádrži Štěchovice. Proplouváme v místech, kde byly kdysi obávané Svatojánské proudy. Kaňon je to nádherný. Ve skalách chaty, skoro nepřístupné, nalevo známá osada Ztracenka. Pohodu z plavby nám trochu kazí nedostatek benzínu i vody. Na dohled již máme zdymadlo Štěchovice (ř. km 84,35). Proplouváme a přistáváme pod mostem ve Štěchovicích. Jdeme se občerstvit do hospody. Pivo a večeře (mimochodem velmi dobrá). Je nutné hledat místo na táboření. Mně se nelíbí místo pod mostem, je zde dost psích exkrementů. Hledáme dál. Další místo se nelíbí Petrovi, tam je zase blízko silnička. Jedem ještě kousek dál, pomalu se stmívá. Napravo se zdá, že je vhodný plácek, připlouváme blíž. Je to též pro spánek nevhodné. Na břehu nás vítají bečící ovce.  Trochu nás to snáší. Náhle náraz, uvízli jsme na kameni. Snažíme se z toho dostat. Po chvíli námahy opět plujeme. S hrůzou zjišťujeme, že  jsme loď prorazili. S panikou v očích volám: ”Petře, rychle ke břehu, já budu vysávat houbou vodu“. Blíží se tma,  musíme rychle přistát, bez ohledu na místo. To se daří, vytahujeme loď na břeh. Ve 22,30 hod stavíme stan při svitu baterky. Bez večeře zaléháme. Ráno je moudřejší večera.

Slapy

8. 8. 2018 středa

Probouzíme se do krásného rána a teprve teď vidíme, kde vlastně táboříme. Je to asi 70 m před zástavbou. Dává se s námi do řeči starší paní. Je čas vymyslet, co dál. Jak loď opravit, abychom mohli pokračovat v plavbě. Rozdělujeme si úkoly. Já jdu zajistit lepení, Petr benzín. Kupuji malou laminovací soupravu a chvátám lepit. Po rozdělání soupravy mě čeká šok, laminovací tkanina chybí, i když je uvedena v obsahu balení. Zase smůla. Použiji nastříhaný obvaz. Paní, která nás sleduje, nabízí kousky gázy a kapesník. Díra je zalaminována pomocí tohoto netradičního materiálu. Následuje pauza pro schnutí. Čekání si krátíme obědem v blízké hospodě. Po pauze je loď opět připravena k plavbě. Přichází k nám starší pán a nabízí pomoc, nese krabičku s laminovacím materiálem. S díky krabičku odmítáme. Již je opraveno. Pán nám nabídl alespoň dobití mobilů a tabletu, což s radostí využíváme. Ještě nám zbývá načerpat vodu, sbalit a hurá na další úsek plavby.  Měli jsme štěstí, s vodou nám pomohli laskaví a milí lidé. Zdoláváme zdymadlo Vrané nad Vltavou (ř. km 71,50). Pokračujeme na Vodní nádrži Vraná, kde asi 2 km pod ní táboříme. Potřebujeme trochu klidu a odpočinku, před průjezdem Prahy. Vaříme fazole se šunkou, večeříme a jdeme spát.

prasklé dno

oprava lodě

Vrané

9. 8. 2018 čtvrtek

Po snídani vyplouváme a těšíme se na proplavení Prahou. První je zdymadlo Modřany (ř. km 62,21). Na pravém břehu míjíme Vyšehrad, před námi železniční most, Jiráskův most. Přijíždíme na zdymadlo Smíchov, po pravé ruce je zdymadlo Mánes. Musíme proplout Smíchovským zdymadlem, abychom mohli pokračovat pod Karlův most a dál. Na tomto zdymadle v hrozném vedru čekáme 1,5 hodiny. Proplavují výletní parníky nahoru a musíme čekat až se budou vracet, k ním se můžeme přidat. I když jsme předpokládali čekání, ale troch nás to rozladilo. Je to Praha – komerce především. Měníme se u kormidla, abych mohl pořídit fotografie Karlova mostu a okolí. Tablet na houpající loďce není nejlepší zařízení na focení. Snad se něco podaří. Ještě trochu zmatkujeme po proplavení  pod Karlovým mostem. Najednou motor zhasnul a tak se těžko vyhýbáme parníkům, které se zde točí. Daří se však rychle znovu motor nastartovat a tak odjíždíme. Zdymadlo Troja – Podbaba objíždíme nalevo( napravo,Trojský slalomový kanál). Komora zdymadla Klecany (ř. km 36,8) je dál od jezu a objíždí se nalevo. Následuje zdymadlo Dolánky (ř. km 27,20). Hledáme místo na táboření, potřebujeme též další dávku benzínu. Nacházíme ho asi 2 km od Kralup nad Vltavou (ř. km 25). Čeká nás poslední noc našeho dobrodružství.

Vyšehrad

Tančící dům

Karlův mostBohemia Rapsody

Karlův most

10. 8. 2018 pátek

Měli jsme tábořiště asi 800m od trati, spali jsme však dobře i přes časté projíždění vlaků. Předešlý večer jsme se dozvěděli, že se benzín dá koupit v Kralupech, dvě zastávky od místa, kde táboříme. Petr jede benzín koupit, já pomalu balím. Obloha je zatažená, občas drobně mrholí. Vše mimo stanu je zabaleno. Petr se vrací, mrholí velmi málo. Dobalíme a jedeme dorazit poslední část naší plavby. Čeká nás zdymadlo Miřejovice (ř. km 18,00). Zdymadlo Vraňany neproplouváme, ale objíždíme nalevo na Vraňansko – hořínský plavební kanál. Kanálem pokračujeme k historickému zdymadlu z roku 1905. Klesáme 8,5 m a jedeme 1 km k Starému mostu na Mělníku. Zde na nultém kilometru pod mostem naši plavbu končíme. Máme za sebou 205 km plavby. Oficielní stisk rukou je v 16 hodin. Čekáme na našeho kamaráda, vše nakládáme a spokojeně odjíždíme domů. Ahoj Vltavo! Bylo nám s tebou krásně.

Hořínský kanál

Mělnický zámek

Mělník

Co dodat na konec?

Plavbu můžeme hodnotit, jako zajímavou a hodnotnou. Nelze ji srovnávat s plavbami jachet a především motorových člunů s kajutou. Zásadní je, že se na této plavbě setkáváme s řadou problémů a starostí. Jsou to malá i větší dobrodružství při zajišťování místa tábořeni, vody i benzínu. Kempy jsou dost daleko od řeky a jsou především pro karavany. Pitná voda zvláště při spotřebě ve velmi teplém počasí, obtížně dostupná a 5l kanystr doplňovaný pet lahvemi nedostačující. I zásoby benzínu jsou nutné větší, neboť dostupnost nákupu je malá. I přes tyto problémy plavba poskytuje nádherné zážitky. S odstupem času i vzpomínky na těžší chvíle, člověk trampsky založený, ocení a těší se na další. Loď při stávajících rozměrech doplněná plováky, je stabilní. Lze říci, že vzbuzovala veliký zájem především u rybářů. Motor, i s větší spotřebou, byl dokonalý. Velmi dobré je i krytí hnací vrtule. U motoru Tummler bychom asi ohnuli náhonovou tyč a to nemluvíme o dalších výhodách. Spali jsme tak říkajíc na divoko, mimo kempy. Při takto pojaté plavbě je nutností blízkost plavidla u místa táboření. Doufáme, že dnešní svět založený na komerci nepřinese další omezení. Každému alespoň trochu zdravému člověku a dobrodružně založenému, můžeme plavbu doporučit.

Rekapitulace uplutých říčních kilometrů:

  1. den 17 km
  2. den 37 km
  3. den 41 km
  4. den 27 km
  5. den 20 km
  6. den 38 km
  7. den 25 km

AHOJ zase někdy na vodě!
Deník sepsal: Franta Špelda

Iveta Richterová

Miluji plavbu na motorové lodi, mám více jak dvacetileté zkušenosti s prodejem lodního příslušenství. Jsem provozovatelkou plaveb pro radost na Vltavě v Praze i mimo ni. Předávám informace všem, kteří potřebují poradit s plavbou v ČR, s motorem či příslušenstvím na své nebo pronajaté lodi. Vás ostatní, kteří nevlastníte loď a rádi byste pluli, zvu na naše plavby. Více informací zde>> Jsem autorkou ebooku Proplouváme plavebními komorami bez stresu v 10 bodech. více informací zde>> Napsat mi můžete na plavby@ivetarichterova.cz Můj příběh si můžete přečíst zde>>
  • 12 rad před vyplutím, aby se plavba nestala noční můrou.

    Praktické rady před vyplutím pro každého.

  • Přihlášení plavidla na SPS snadno a rychle

    Průvodce papírováním krok po kroku pro úspěšnou cestu na úřad.

  • Ebook Proplouváme plavebními komorami bez stresu v 10 bodech

  • Romantické večerní plavby Prahou na lodi AMBER